Kdo je provozovatel dětského hřiště a co je jeho povinností?

Provozovatel hřiště je zřizovatel, statutární zástupce či jiná fyzická nebo právnická osoba zodpovědná za provoz veřejných zařízení a objektů, ve kterých se nachází herní prvky s charakterem dětského hřiště. Zpravidla se jedná o:

  • města a obce
  • školská zařízení (mateřské školy, speciální školy, základní, střední a vysoké školy)
  • komerční sféra (supermarkety, hotely, restaurace, nemocnice, ústavy, čerpací stanice, centra pro volný čas, rekreační zařízení a kempy)
  • zájmová sféra (tělocvičné jednoty a tělovýchovná sdružení)
  • ale také vlastníci bytových jednotek a domů o dvou a více domácnostech, na jejichž pozemku se nachází herní prvek

Každý provozovatel je odpovědný za provoz dětského hřiště a jeho povinnosti je maximálně eliminovat objektivní rizika při provozu hřiště. To by měl dosáhnout účinným systémem řízení bezpečnosti. Vychází přitom nejen ze základních požadavků bezpečnostních norem uvedených v ČSN EN 1176-7: 2009 Zařízení a povrch dětského hřiště – část 7: Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz, ale také z dalších platných právních předpisů.

 

Pokud si nevíte rady, na co vše musíte jako provozovatel myslet, abyste měli hřiště v cajku, neváhejte se na nás obrátit.

Jaké právní předpisy a technické normy se vztahují na provoz hřiště?

Základní právní předpisy

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky – upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek, nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem

Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody – mezi stanovenými výrobky jsou v příloze č. 2 toho nařízení uvedeny mimo jiné mezi prostředky lidové zábavy také zařízení dětských hřišť

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví – v §13 stanovuje provozovateli venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené vyhláškou č. 238/2011 Sb. Podmínky provozu takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatel v provozním řádu.

CHŽP 35–112/07–10 – metodické doporučení k zajištění ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti dětí a mládeže na dětských a sportovních hřištích i v tělocvičnách.

MŠMT č.j. 24 199/2007-50 – Metodická informace k zabezpečování provozu a údržby ve sportovních zařízeních, na dětských hřištích a v tělocvičnách.

Technické normy

Zařízení a povrch dětského hřiště:
ČSN EN 1176:2018 Část 1: Všeobecné bezpečnostní požadavky a zkušební metody
ČSN EN 1176:2018 Část 2: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro houpačky
ČSN EN 1176:2019 Část 3: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro skluzavky
ČSN EN 1176:2019 Část 4: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro lanové dráhy 
ČSN EN 1176:2020 Část 5: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro kolotoče
ČSN EN 1176:2018 Část 6: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro kolébačky
ČSN EN 1176:2020 Část 7: Pokyny pro zřizování, kontrolu, údržbu a provoz
ČSN EN 1176:2010 Část 10: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro zcela ohrazená zařízení
ČSN EN 1176:2015 Část 11: Další specifické bezpečnostní požadavky a zkušební metody pro prostorové sítě 
ČSN EN 1177:2018 – Povrch dětského hřiště tlumící náraz – Stanovení kritické výšky pádu

 

 Pokud si nevíte rady nebo se nedokážete zorientovat v tolika nařízeních a předpisech, abyste zjistili, zda je vaše hřiště v cajku, neváhejte se na nás obrátit.

Co je to plán kontrol a běžné údržby?

Aby se předešlo úrazům, měl by provozovatel herního zařízení zajistit provádění kontrol a údržby minimálně v souladu s návodem výrobce a v intervalu ne delších, než které jsou v něm uvedeny. Dále by měl provozovatel zohlednit místní podmínky, které mohou četnost kontrol ovlivnit.

Plán by měl obsahovat minimálně tyto tři typy kontrol:

  • Běžná vizuální kontrola – jejím cílem je zjistit nápadné zdroje nebezpečí, které mohou vzniknout následkem běžného používání, vandalismu nebo povětrnostních vlivů; obvyklá četnost je 1x za 1 – 3 týdny
  • Provozní kontrola – podrobnější kontrola než běžná vizuální kontrola a je zaměřena na kontrolu provozuschopnosti a stability zařízení z pohledu jeho opotřebení, obvyklá četnost 1x za 1 – 3 měsíce
  • Roční hlavní kontrola (odborná technická kontrola) – jejím účelem je zajistit celkovou úroveň bezpečnosti zařízení, základů a povrchů hřiště, četnost 1x za rok

Plán kontrol by měl obsahovat seznam částí, které je třeba zkontrolovat v rámci výše popsaných kontrol, jakož i metody kontrol. Jestliže byly v průběhu kontroly objeveny závažné neshody ohrožující bezpečnost, měly by být bezodkladně odstraněny. Pokud to není možné, je potřeba zařízení zajistit nebo zabezpečit proti použití.

Obdobně je to s plánem běžné údržby zařízení dětského hřiště a jeho povrchů. Ten by se měl sestávat z preventivních opatření, která udrží úroveň jejich bezpečnosti, prováděných shodně s příslušnou části ČSN EN 1176. Taková opatření by měla zahrnovat:

  • Utažení upevňovacích prvků
  • Obnovení nátěru a nová úprava povrchů zařízení
  • Údržba všech povrchů tlumících nárazy
  • Promazání ložisek
  • Obnovu označení vybavení za účelem indikace výšky náplní sypkého materiálu
  • Čištění
  • Odstranění nebezpečných předmětů (střepů, jiných úlomků a znečišťujících příměsí)
  • Obnovení sypké náplně na její správnou úroveň
  • Údržba volných ploch

Vhodně sestavený plán kontrol a běžné údržby je součásti systému řízení bezpečnosti a jeho dodržování přispívá nejen k eliminaci objektivních rizik, ale prodlužuje i životnost zařízení a v neposlední řadě je dobře udržované hřiště pro účastníky a jejich rodiče atraktivnější, protože nabízí i pohodlně prostředí.

 

Potřebujete-li pomoc se sestavením těchto plánu, aby vaše hřiště bylo v cajku, neváhejte se na nás obrátit.

 

Co je to systém řízení bezpečnosti?

Ve vztahu k dětským hřištím je „systém řízení bezpečnosti“ definován jako systém zavedený provozovatelem dětského hřiště za účelem vymezení, udržování a je-li třeba za účelem zlepšení bezpečnosti dětského hřiště jako celku, včetně zařízení a povrchů.

Jedná se o širokou škálu činností, postupů, plánu, pokynů a opatření, které musí provozovatel zajistit, zavést, dodržovat, aby potenciální objektivní nebezpečí co nejvíce oddálil. O všech těch činnostech by měl provozovatel vést záznamy.

Systém řízení bezpečnosti mimo jiné zahrnuje:

  • Certifikáty nebo prohlášení o shodě
  • Technická dokumentace zařízení
  • Pokyny (návod) pro provoz, kontrolu a údržbu dětského hřiště
  • Plán kontrol a běžné údržby
  • Záznamy o kontrole a údržbě
  • Postupy v případě nehody a evakuace
  • Označení a identifikace dětského hřiště, herních prvků a povrchů
  • Provozní a návštěvní řád
  • Seznam proškolených pracovníků oprávněných provádět kontrolu a údržbu
  • Ostatní bezpečnostní opatření

 

Potřebujete-li pomoct s vypracováním systému řízení bezpečnosti a být si jisti, že máte hřiště v cajku, neváhejte se na nás obrátit.

 

Co jsou to bezpečnostní opatření?

Provozovatel dětského hřiště by měl opakovaně, nejméně jednou ročně, systematicky vyhodnotit účinnost všech použitých bezpečnostních opatření (včetně doporučení stanovených v technické normě ČSN EN 1176-7 a všech publikovaných doplňcích zákonů) a provést jejich změnu, pokud byla shledána jako nutná na podkladě zkušeností nebo změněných okolností.

Zdali jsou bezpečnostní opatření použitá na vašem hřišti účinná a hřiště je tedy v cajku, vám řekneme po provedeném auditu (odborně technická kontrola), který si můžete u nás objednat.

 

Co je to provozní dokumentace dětského hřiště?

O všech činnostech, které jsou součástí řízení bezpečnosti by měl provozovatel vést záznamy.

Dokumentace týkající se dětského hřiště by měla zahrnovat:

  • Prohlášení o shodě herních prvků s platnými technickými normami, vystavené dodavatelem/výrobcem herních prvků na základě uděleného certifikátu
  • Dodavatelem/výrobcem herních prvků dodanou konstrukční a nabídkovou dokumentaci
  • Pokyny pro kontrolu a údržbu (plán kontrol a běžné údržby)
  • Platné pokyny pro provoz (provozní a návštěvní řád)
  • Záznamy (protokoly) provozovatele (např. formou deníku) o provedených kontrolách, opravách a údržbě
  • Protokol o nehodě (úraz nebo materiální újma)
  • Záznam o hodnocení bezpečnostních opatření

Tato dokumentace by měla být přístupná v případě potřeby pro údržbu, kontrolu, opravy a při nehodě.

 

Chcete-li mít svou provozní dokumentaci v cajku, neváhejte se na nás obrátit.

 

 

S jakými riziky se na dětských hřištích setkáváme?

Hlavním rysem hracího vybavení všech prostředí, ve kterých děti legitimně tráví čas hrou je přijetí rizika. Ovšem je důležité rozlišovat mezi rizikem objektivním a rizikem subjektivním.

Objektivní nebezpečí jsou taková, která mají původ mimo vlastní osobu účastníka. Není možnost bezprostředně ovlivnit vznik a zánik těchto nebezpečí. Za takové riziko můžeme považovat místa, kde může dojít k zachycení části těla (hlavy, krku, prstů) nebo oděvu, nedodrženy požadavky na volný prostor, absence nebo nedostatečná ochrana proti nechtěným pádům, nestabilita herního prvků a špatná instalace, neopravené závady a zničené části zařízení, nedostatečná výška dopadové plochy, zanedbání kontrol a běžné údržby apod.

Subjektivní nebezpečí jsou taková, která mají původ v osobě samotného účastníka. Účastník má možnost ovlivnit vznik a zánik těchto nebezpečí. Obecně můžeme za takovéto nebezpečí považovat např. malou zkušenost a neznalost, strach, nedůvěru v sebe, chybu, riskování, vyčerpání, nedostatečné vybavení, kondice, apod.

Hrací vybavení má nabízet dětem šanci setkávat se s přijatelnými riziky jako součást stimulace, výzvy a dát jim tak možnost poznat riziko a jeho následky v kontrolovaném prostředí, což sebou přináší výchovný efekt. Potřeba dětí naučit se překonat riziko může vést k drobným poraněním, modřinám nebo dokonce příležitostně i ke zlomení končetiny.

Úkolem každého provozovatele dětského hřiště by mělo být udržení rovnováhy mezi nabídkou přijatelného rizika nutného k vyvolání vnitřních změn účastníka a potřebou ochránit dítě před vážným zraněním.

Pomůžeme vám snížit objektivní rizika, aby bylo hřiště v cajku, stačí se na nás jen obrátit.

Jaké jsou nejčastější závady na dětských hřištích?

Česká obchodní inspekce (ČOI) zkontrolovala v roce 2013 více než 350 instalovaných různých herních prvků a nejčastěji byly zjištěny tyto závady a nedostatky:

  • mechanické poškození herního prvku
  • poškození dřevěného prvku počínající hnilobou
  • nedostatečná povrchová úprava zařízení
  • nepřípustná světlost (velikost) otvorů u instalovaného zařízení
  • nedostatečné tlumící plochy při dopadu dítěte
  • vyčnívající betonové základy prvku
  • neoznačení zařízení identifikačním štítkem
  • neprovedení pravidelné roční kontroly
  • herní prvek provozovaný bez vydání prohlášení o shodě (PSH)
  • chybějící písemná dokumentace u provozovatele

U nevyhovujících herních prvků bylo součástí popisu konkrétní zjištěné závady také zhodnocení míry nebezpečnosti (analýza rizik).

 

Pokud nechcete patřit mezi hříšníky, kteří nemají hřiště v cajku, neváhejte se na nás obrátit.